Už jako malý kluk jsem se toulal po vinicích, nohy jsem měl častěji ve vinici než doma. Když jsem trochu povyrostl, začal jsem vinice i obhospodařovat. Jednoho dne mi  po obzvláště vydařeném večírku někdo řekl 🙂: "Víš, není umění víno jen pít, ale umět ho také udělat." To byla výzva, kterou jsem nemohl odmítnout, a tak jsem se pustil do vinaření na vlastní pěst.

Od té doby už uběhlo několik let a vinaření mi přirostlo k srdci. A pak přišla Ona – má hodná žena Barunka, která do toho bláznivého dobrodružství skočila se mnou. Společně jsme začali pěstovat nejen víno, ale i rodinu. Dneska se do práce zapojuje celá rodina, včetně dětí a rodičů. Díky tomu držíme vinařství Běloch nad vodou.

Takže, až budete popíjet naše víno, vězte, že je v něm kousek našeho srdce, nadšení a rodinného ducha.

Na zdraví!